Národnostní poměry Československa

Proč „československý národ“?

Myšlenka československého národa nebyla jen statistickou kategorií. Za první světové války ji prosazovali zejména Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a československý zahraniční odboj jako základ společného státu Čechů a Slováků. Čechoslovakismus chápal Čechy a Slováky jako jeden národ, případně jako dvě větve jednoho národa.

Měl také praktický politický význam. Nový stát měl početné německé, maďarské, rusínské a další menšiny. Pokud byli Češi a Slováci počítáni společně jako „československý národ“, vytvářeli jasnou většinu obyvatelstva a Československo mohlo být navenek prezentováno jako národní stát. To bylo důležité při obhajobě vzniku státu a jeho hranic po první světové válce.

Ne všichni Slováci tuto koncepci přijímali. Spor o to, zda existuje jeden československý národ, nebo dva svébytné národy – český a slovenský – se stal jedním z důležitých politických problémů první republiky.

Židé:

Židé nejsou na mapě samostatnou plochou, protože žili rozptýleně po celém Československu. Sčítání rozlišovalo náboženské vyznání a národnost, proto jsou uvedeny dvě hodnoty.

Romové:

Romové netvořili jednu souvislou oblast. Oficiální počet 31 415 osob v kategorii „cikánská národnost“ je pravděpodobně nižší než skutečný počet romského obyvatelstva.